Leden 2013


Anime Winter

28. ledna 2013 v 14:00 | sayuri |  Obrázky/Animace
Tak přidáme Já a Aiko nějaký zimní obrázky aby jsme navázali na zimní atmosféru :)

Líbí se vám na našem blogu?

27. ledna 2013 v 22:07 | Aiko
Já (Aiko) a Sayuri doufáme, že se vám na tomto blogu líbí. a jestli ne tak nevadí každý má svůj vkus :D

Jdete tento rok na Animefest?

27. ledna 2013 v 21:56 | Aiko
Doufám, že bude hodně odpovědí ano

Uchiha Mikota

27. ledna 2013 v 21:10 | Aiko |  Obrázky/Animace

Uzumaki Honoka

27. ledna 2013 v 21:08 | Aiko |  Obrázky/Animace

Uzumaki Karin

27. ledna 2013 v 21:08 | Aiko |  Obrázky/Animace

Uzumaki Mito

27. ledna 2013 v 21:07 | Aiko |  Obrázky/Animace

Uzumaki Kushina

27. ledna 2013 v 20:57 | Aiko |  Obrázky/Animace

Z mrtvých vstáni 1.díl

27. ledna 2013 v 17:34 | Aiko |  Povídky
Takže je to pravda. Jsem opravdu mrtvá. Ani nevím pořádně jak. Na můj pohřeb přišel jen kamarádi z týmu plus náš sensei. Nikdo si mně prostě už nepamatuje. A to jsem teprve tři dny mrtvá. Ten koho jsem milovala tak mě vlastně zabil. Ano slyšeli jste dobře zabil. A to jsem si začala myslet, že si mě konečně všimnul. A jelikož jsem nesplnila svůj úkol tak sem se zasekla někde mezi dvěma světy a tak můžu vidět co se děje ve vesnici. Den po mé smrti jsem zjistila, že ten del mě musel zabít jinak by ztratil někoho koho on miluju. A víte co? Je mi už ukradený. Ať si zhebne někde v boji proti Kabutovi. Teď se dotvídám tolik tajemství a to hlavně o mě proč se mnou nemluvili. Prý jsem byla namyšlená. Otec si myslí, že jsem zas chudinka a ř íkával proč se moje mladší sestra nenarodila dřív, aby vedla klan. Tu kterou jsem vždycky od srdce nesnášela no vlastně byla moje kamarádka ale jen na oko jen mezi námi. Se taky jenom přetvařovala. Jak přišla z mise říkala:"Štěstí, že ta uplakaná holka už je dávno pod kytičkama." Věrný mi zůstal jenom tým. Tsunade taky nevykazovala nejmenší náznak smutku. To mě asi zasáhlo nejvíc ze všeho.

Říkavalo se ,že když se zasekneš v mezi světí najdu někoho kdo tě osvobudí a budeš žít jako by se nikdy nic nestalo. Ale kde mám najít někoho takového? Ještě si trochu vzpomínám jak mi matka opakovala tohle:"Jestli zemřeš a jsi v mezi světí najdi toho kdo tě moc neznal a koho jsi dlouho neviděla jestli najdeš zjevíš se a musíš se ho nějak přesvědčit aby ti pomohl. Jestli ho nenajdeš do deseti dnů tak budeš tedy putovat do světa mrtvých." Takže najít osobu ,která mě moc nezná a kterou sem hodně dlouho neviděla. A to je sakra jako kdo?! No vím jenom o jednom. Ale jen kde ho najít. Sakra kde!! Vždyť nemůžu být zas tak tupá. Jsem mrtvá jenom tři dny. Zkusím to u údolí konce. No doufám, že tam bude. Myslím, že jsem ho tam před rokem viděla. Ale nejsem si jistá jestli to je on. Jestli tam nebude tak půjdu k vodopádům kde rostou camélie. Takže vyrážime. Je to jenom ticíc pět set dvacet a půl kilometru od Konohy. Naštěstí, že jsem už mrtvá svým způsobem takže můžu běžet v kuse.

Už jen pět dvace a půl kilometrů. Už běžím tak asi deset minut. Fakt to je lepší když necitíš když tě bolí nohy, ruce. Asi zaspívám:

Když já tápu dál na cestě své co život dá
Dál snažím se zvládnout, to co čeká
Když strach mám tak jen se ptám
Dál bojuju, nezestavím
Samoty se nemusím bát
Ty se mnou jsi, po boku mém vždy budeš stát

Vím, že mě chráníš, mě střežíš
Mě sílu dodáváš, když nevím kam dál
Ty cítíš, co cítím
A ti co jsou zlí už nehrozí nám
Hlavně když tebe, hlavně když tebe
Hlavně když tebe mám, ty cítíš

Není to náhoda, že čas nám běžel dál
Teď když jsi tady tak tě vždycky najdu
I tam kde jsem já
Vím že sníš, o čem sním já
A já s tebou chci snít teď dál
Když tu jsi tak vím že sílu svou mi dáš

Vím, že mě chráníš, mě střežíš
Mě sílu dodáváš, když nevím kam dál
Ty cítíš, co cítím
A ti co jsou zlí už nehrozí nám
Hlavně když tebe, hlavně když tebe
Hlavně když tebe mám, ty cítíš
Ty cítíš co já

Pokaždé věřím ti, vkládám v tebe svoje sny
Volám tě, prosím tě, nejlíp to ty znáš ty mě
I když spím, i když bdím víru v tebe neztratím
Duše dvě jedno jsou to všechno je život náš
Náš!

Vím, že mě chráníš, mě střežíš
Mě sílu dodáváš, když nevím kam dál
Ty cítíš, co cítím
A ti co jsou zlí už nehrozí nám

Mě chráníš, mě střežíš
Teď když tě tu mám líp i sebe znám
Ty cítíš, co cítím
A ti co jsou zlí už nehrozí nám
Hlavně když tebe, hlavně když tebe
Hlavně když tebe mám, ty cítíš
Ty cítíš, ty cítíš, ty cítíš co já
Ty cítíš, ty cítíš, ty cítíš co já.

A vida tady to je Údolí konce. Doufám, že tu bude. Prosím ať tam je. Prosím. Kdo je to tamhle na Madarově soše? Nevidím tam dobře ale měl by to být on. A kdo to tam s ním? Sakra musím toho druhéhu někde poslat. Ale kde? To je holka? No tak to bude tím pádem těší. Cože? Ona odchází? Tak to tím pádem mám lehčí. Teď jenom nějak přeskočit na tu druhou sochu. Přece jsem mrtvá takže to bolet nebude. Raz, dva, tři teď. Uf. Jsem tady. Musím k němu blíž jinak mě nebude moct vidět. Půjdu k němu pomalu. Pomalím krokem. Přece je ode mě jen pět metrů. Čtyři. Tři. Dva. Jedna. Už jsem u něho. Teď se musím dostat před něho. Nevidí mě tak mě nemůže vidět. Vím proč mě ještě nemůže vidět. Protože jsem průhledná skoro nevidím sama sebe. Hmm... co mu takhle podkopnout nohy stejně mě nevidí a jenom ním projdou. Možná ho to jen zalechtá nic víc.

Takže už jsem se skláněla ale on se otočil a uhnul. Nemohla jsem tomu uvěři. Jak se mohl tak rychle otočit a vzápětí uskočit. Sakra. Au. Já sem asi někde šlápla když mám tak červené nohy. Počkat jak to, že se vidím? Když...

"Ty sis vážně myslela, že se ti to podaří?!" řekl arogantně.
"J-Já? Ty mě vid-díš?" zeptala se nechápavě.
"Jasně že jo! Stojíš nebo ležíš to je jedno! Vidím tě! A proč bych jako neměl?!" vyjel na ni.
"N-No já jsem m-m-mrtvá."
"A já jsem žralok!"
"Ne nejsi. Když mi nevěříš tak mi dej facku."
"Fajn."


"C-Co? P-Proč? J-Jak?"
"Vždyť ti to říkám jsem M-R-T-V-Á."
"D-Dobře. K-Kdo tě z-zabil?"
" Naruto."
"Cože?! Narutó?!"
"J-Jo."
"Proč?"
"No přikázala mu to..."
"Kdo?!"
"Sakura."
"Tak to jsem si mohl myslet. Ta je ale mcha."
Usmála jsem se. A on taky i když jen letmo.
"Jak ti mám teda pomoct?"
"Co?"
"Za prvé když jsi za mnou přišla tak to nebyla jen náhoda,ne? A za druhé ty legendy o mezi světí mi říkala moje mamka."
Rychle jsem přykývla na náznek, že chápu. Ten se zase usmál. Ještě jsem ho nikdy neviděla se smát nebo jen usmát.


Shirai.cz | CZ/SK otaku portál